A nás vítali

Tama tomu doktorovi nebo... Šli jsme, u těch zlatníků bylo 11 měsíců. Tam se udělo i čtyry roky tři Nadi. Huboký ráz a je to voják až po stovkách, jak se řekne, vzhůru k té syčárně, když byl alarm. Tož ta čičárna to było tak na. Ta stejná, ta čtverec to řešil kým. A to było nad, nad tím zákopem, že? Ano, ano. Nad tím zákopem, že? Na tym zákopem to było. A to moseli pět práva znát, chlapi ne nejsu náš. Já jsem kolík rád dovidenia takovech nýtů nasekali v lesy. A to se ob lítal jak pop výš při tým... A to było tak vítěz zemí, dyž tam by karal, taki, jako cicas, to musiał byť chisti, to sporek, tasi ne zamazo, to museli vylášení dřeviem. Jak dlouho jste tam byli? 19 měsíců. 19 měsíců. Co? 11 měsíců. Ne celý rok. A to jsme si ten břežanom. A otevřený tady jsme se vrátili. A to jste měli, jak ti lidi nás vítali, zas ten 1900. Anna Šajmochová, stará babuňá. Cítil, pojď, chod tak nám, no chod, no to se vi... A už byl připravený jajči, věc teda nadrušený, a už dali. Čína z vítěz, to bylo hru. Nadával zaznaczy ruský vojsku. A nás vítali.