Lumpnbál

Diš mi bilo dvanác let, bil sem f Újezďe za Cebuzi. Jak se řikalo na handlu, abich se naučil ňemecki. Á tak za ňeakí čas se tam pořádal tagzvanej lumpnbál. Jelikoš to bila obec o šestadvacet čísel, tedi malá, nestačila. Bili přizvaní okolňi opce, abi se zúčasňili, abi bila ta účaz vječí. Noa tak přijížďeli f určitej den. Tedi ženi tlačili kočárki starodávňí, kterí bili vováza*, vovázaní hadrama. Přitom nesli v ruce a nebo mňela povješenou otlučenou konvičku. A bili tak přístrojení jako praví lumpové. Na černejch šatech třeba bílí fleki a rúzňe rostrhaní šati. Noa ňekteří… Rozďelili se po fsi, ňekteří hráli na tu mandolinu a nebo na harfu, přitom spívali. A ňekteří žebrali. Noa jelikoš uš tenkrát žebrota bila zakázaná, bil ustanovenej strážňik i četňik, jak se tehdi řikalo. A tí ďelali [očístku] takovou po fsi. A zbírali tí nedovolení žebráci a ti viďerače. Noa ňekteří taki se spouzeli, ti muži. Tag dostal na ruce krafskej řeťízek, abi… Bil pevnej, abi ho nepřetrch. A bili odváďení konec fsi do jednoho statku na špejchar. Tam bili uzavření. Fšecki vihlíželi z vokni, bila pjekná poďivaná na ňe. Poňevač bili i v rúznejh maskách a rúzňe se tvářili. No, a diš je fšecki svedli, tedi přišel četňík a vistoupil na visoko virovnanej hnuj. A mňel v ruce lisťini, tedi sepsanej, povedenej protekt*, protokol. Kterímu sem tehdi jaksi nerozumňel, diž ho přečítal, ale bilo to zrímovaní. Tagže bilo plno smíchu při tom. Noa gdiš s*, to fšechno přečetl, tedi je svedli dolú a ve štirstupu šli při hudbje do hosťince. Před hosťincem bila postavená brána jako se staví přet svadbou, protože čekali svadbu. No, a skutečňe svadba přijela. Ve starí bričce, do kterí bil zapřaženej ten nejhorši kúň hubenej. A na ramenou, na ti, na ti pričce seďel kočí, kterej mňel na ušich, abi mu nebilo zima… A přitom mňel velkej krajic chleba silňe namazanej tvarohem. Ten tvaroch mňel, to se ví, i na nose i kolem úst. No, ale to uš patřilo jako k vjeci. F pričce seďel žeňih z nevjestou. Nevjestu přectavoval jeden visokí muš oblečení tedi f sukňích. A vipadal zvlášť tedi velikej f ťech sukňích. A žeňicha ďelala, ďelala sluška, malá, která bila f černích kalhotkách a f tvrďáčku. Tagže vipadala jako vopička. A jelikoš bila malá, tak mu takřka visela na lokťí, jak šli. No, a tam jim tedi zatahli. A teť četňik vistoupil na hektolitroví sut a zas je jaksi vítal. Noa potom šli do hosťince a tančilo se až do rána, přestože bili f ťeh hadrech.